Já to neudělám. Nemůžu...
Cože? Seš doktorka, každej den zabíjíš lidi!
Milé děti,
byla doba, kdy jsem ještě se třemi přáteli bydlel v Edinburghu, v jednom podkrovním bytě. Já, strejda David a teta Julie. Neměli jsme moc peněz, tak jsme sháněli dalšího spolubydlícího. Chodilo k nám hodně zájemců, jenže nikdo z nich pro nás nebyl dost dobrej. Až do chvíle, než přišel Hugo. Na první pohled obyčejnej čtyřicátník. Řekl nám, že hodně cestoval a teď píše nějakej román. Rozhodující bylo, že měl dost peněz na to, aby si předplatil činži na pár měsíců dopředu. Hned další ráno, po tom co se k nám nastěhoval, se stala divná věc. Bylo odpoledne a Hugo pořád nevycházel ze svýho pokoje. Bouchali jsme na něj, řvali a nic, žádná reakce. Tak jsme s Davidem vyrazili dveře. Hugo ležel nahej na posteli. Byl tuhej. Při prohledávání jeho věcí jsme našli stříkačky a pár gramů heroinu. Náš sousedík byl narkoman, kterej to tentokrát moc nevychytal. Důležitější je, že v jednom z jeho kufrů, nebyly hadry nebo knížky, byly v něm peníze. Hodně peněz...
Shallow Grave aneb pohádka o tom, jak peníze kurví charakter.
Režie: Danny Boyle
1994
Žádné komentáře:
Okomentovat